„Myslím, že tento tým v prvních zápasech kvalifikace ukázal, jakým směrem by se mohl ubírat. Tedy hrát srdcem.˝ tvrdí „Solo˝
Mezi čtveřicí našich hráčů, kteří reprezentovali v utkáních s Ruskem a Faerskými ostrovy v uplynulém kvalifikačním víkendu o mistrovství Evropy, byl i Dominik Solák, jenž nastoupil při absenci některých hráčů na nezvyklém postu pravé spojky. Vedl si tam znamenitě a patřil k oporám týmu.
Máte za sebou další reprezentační akci. Tentokrát jste dostal opravdu hodně příležitostí. Jak jste s tím spokojen?
Dostal jsem opravdu velkou porci minut v každém zápase, jsem za to moc vděčný
Jak je pro vás důležité srovnávat se s hráči světové úrovně? V čem konkrétně vám to může pomoct?
Je obrovská škola hrát proti nejlepším hráčům na mezinárodní úrovni. Máme příležitost hrát proti hráčům, kteří nastupují v nejlepších evropských soutěžích nebo třeba prestižní Lize mistrů. Každý zápas proti takovým borcům je výbornou školou a může nás mladší posunout nejen dovednostně, ale i psychicky, protože si člověk ověřuje, že by jednou mohl v takových soutěžích třeba taky nastupovat. Pro mě osobně je čest se měřit s těmi nejlepšími, a když se vám navíc podaří je porazit, je to skvělý pocit.
V Rusku prohra o gól a doma s Ruskem nakonec remíza. Není vám trochu líto, že jste s nimi neuhráli víc bodů? Český tým na to evidentně měl...
Když si přehraju průběhy obou těch utkání, tak samozřejmě trošku zklamaní jsme. V obou zápasech jsme bojovali nadoraz a donutili Rusy hrát na plný plyn. Jenže jsme pokaždé udělali malé chybičky, které na této úrovni Rusové nemilosrdně trestali. Na druhé straně si musíme uvědomit, kdo proti nám na palubovce stál a v jakém složení jsme zase byli my... Kdyby nám někdo před kvalifikací řekl, že v Rusku prohrajeme jen o gól a doma remizujeme, tak bychom to brali. Určitě se nemáme za co stydět, dokázali jsme si, že když budeme hrát srdcem a táhnout za jeden provaz, můžeme hrát vyrovnaně i s takovým mužstvem, jako jsou dnes Rusové.
Jak to bylo náročné, protože jste hráli tři zápasy v pěti dnech, a ještě s přeletem z Ruska...
Náročné to bylo obrovsky. Hrát tři těžké zápasy za pět dní, do toho to cestování. Na konci třetího duelu už nám trochu síly docházely, musím ale říct, že zase servis jsme měli perfektní, takže se pak cestování i únava z utkání vstřebávala snadněji. Bylo o nás ve všech ohledech dobře postaráno, což nám pomáhalo v tom, abychom se mohli soustředit jen na náš výkon v daném zápase.
Jak hodnotíte spolupráci se svými karvinskými kolegy? V tomto reprezentačním bloku jste tam byli hned čtyři...
To byla celkem výhoda, protože se z klubu známe a dokážeme v určitých situacích přečíst, kdo je, čeho schopný. Mně se vždycky hraje s klukama suprově. Klape nám to na hřišti i mimo něj a myslím, že to bylo vidět i v tom reprezentačním okénku. Třeba Venca Franc byl na áčkovém nároďáku vůbec poprvé a ostrou kvalifikaci zvládl skvěle jako v klubu. Byl základním kamenem obrany. Super zápasy odehráli i Vojta s Ujinem, a určitě se do toho promítlo, že se z klubu velmi dobře známe. Z mého pohledu klapal celý tým na jedničku, měl v sobě velkou energii, a i díky ní jsme získali důležité tři body.
Díky těm bodům je nároďák na půli cesty k postupu na Euro. Máte na postup? Ověřili jste si, že jste i v této sestavě silní?
Dokázali jsme sami sobě, že můžeme být rovnocennými soupeři, takže o postup se určitě porveme. V zásadě to máme ve svých rukou. Samozřejmě teď nikdo neví, jak to bude vypadat na přelomu dubna a května, ale i teď, kdy do nominace promluvil covid, jsme si dokázali, že na to máme. Ať bude sestava jakákoliv, určitě mohu za všechny kluky slíbit, že pro postup necháme na hřišti všechno.
Dá se říct, že nyní nastává pro českou reprezentaci nová éra? A co znamená pro vás osobně?
Že bych se rád v týmu udržel. Čeká nás ještě spousta práce…. Musíme pořád stát nohama na zemi a makat. A jestli začíná nová éra? Nepředbíhejme, na to je ještě brzy, ale myslím, že tento tým v prvních zápasech kvalifikace ukázal, jakým směrem by se mohl ubírat. Tedy hrát srdcem.
foto: Hana Vrbková/Český svaz házené
