Góly střílet umím. Snad se mi bude v Karviné dařit, říká Jonáš Patzel

Dvacetiletý odchovanec Dukly Praha Jonáš Patzel má za sebou roční zkušenost z německé bundesligy, odkud se však přesunul zpět do Česka a posílil mistrovský tým házenkářů Karviné, kde až do loňska působil jeho starší bratr Vojtěch. Ten pro změnu zamířil severozápadním směrem, do německého týmu Vfl Lübeck-Schwartau.

Mladý talent však čeká spousta práce, trenér Michal Brůna chce zapracovat především na tom, aby se zklidnil a zvládal hru i v okamžicích, když se mu nedaří. „Chtěl bych tady po sobě zanechat nějaký odkaz. Doufám, že se mi to podaří,“ říká mladá střední spojka.

Trenér Michal Brůna váš příchod do Karviné označil, jako že jste si sem přišel „vyčistit hlavu“. Co tím myslel?

Nevím přesně, jak to myslel, ale zřejmě něco v tom smyslu, abych celkově mentálně vyspěl, co se týče toho, jak funguju na hřišti, když se mi třeba nedaří a abych celkově pomáhal týmu mimo jiné tím, že budu předávat pozitivní energii ostatním.

Když mluvíte o své jakési nezralosti, nemůže se dnes jevit chybou, že jste šel v 19 letech hrát do Německa?

Těžko říct. Já si myslím, že každá zkušenost je dobrá a určitě mi ten rok tam hodně dal. A to jak v osobním životě, tak po házenkářské stránce. Teď se chci ale zaměřit na to, abych se v novém působišti dál posouval a pomohl týmu.

Tým Nordhornu, kde jste minulou sezonu působil, trénuje bývalý český reprezentant Daniel Kubeš, takže to pro Vás asi byla výhoda, ne?

Určitě. To, že jsme mohli komunikovat v češtině, pro mě jistě výhoda byla. Problém byl v tom, že jsme si úplně nesedli po lidské stránce. Tak to ale někdy v životě bývá. Každopádně nemůžu na adresu Dana Kubeše říct nic špatného.

Chtěl po vás po herní stránce něco jiného, než na co jste byl zvyklý z Dukly?

Nevím, jak to popsat. Já v Nordhornu moc příležitostí na hřišti nedostal, odehrál jsem minimum minut. Ale problém mohl být v mém přístupu k tréninku, celkově jsme si prostě nesedli.

Nebudete v Karviné pod tlakem, když jste přestoupil do týmu, ve kterém zářil váš bratr Vojtěch, kterému se díky dobrým výkonům podařilo dostat do druhé německé bundesligy?

Určitě cítím jistý tlak, ale beru to jako hnací motor do mé budoucí práce. Každopádně bych tady po sobě chtěl zanechat nějaký odkaz a doufám, že se mi to podaří.

Dukla o Vás neměla zájem?

S nikým z Dukly jsem nebyl vůbec v kontaktu.

Když jste mluvil o svém přístupu k tréninku, Michal Brůna také zmiňoval, že s Vámi bude potřeba zapracovat, abyste se v tomto změnil.

Ano. Já se snažím, ale je to pro mě náročné. Nedokážu svoji hlavu při hře zcela ovládat, přesto, i když se mi nedaří, tak se snažím být pozitivní a neovlivňovat svým dočasným výpadkem spoluhráče.

Musíte na to myslet při tréninku, snažíte se pracovat na té změně i mimo palubovku?

Snažím a to i při tréninku, když se mi nějaká rána nepovede, tak vím, že nesmím dávat hned hlavu dolů, ale vzít si z toho, co příště můžu udělat lépe.

Jak těžké je zapadnout do týmu mistra České republiky?

Myslím, že parta tady v Karviné je super. Už Vojta mi říkal, že tady zapadl skvěle, že všichni kluci jsou pohodoví, takže si myslím, že nová parta si sedla.

To, že máte stejné číslo na dresu jako bratr, to je váš nápad, že si ho po něm vezmete?

Já měl patnáctku v Dukle, taky jsem ji převzal po Vojtovi. Takže když se dozvěděl, že jdu do Karviné, tak jsme se o tom bavili, já se ho zeptal, jestli by mu to nevadilo, a on říkal, že s tím nemám problém. Jen mi kladl na srdce, abych tomu číslu neudělal ostudu. (smích)

Váš příchod do Karviné je bratrova práce? Domlouval tady něco, otevřel vám dveře?

Ne. Loni jsem sledoval zápasy Karviné a líbilo se mi, jak tým hraje. Od bráchy jsem věděl, jak se tady pracuje a i Vojta na Karvinou měl jen slova chvály. Byl jsem celý rok v kontaktu s Michalem, a když byla možnost, že bych přišel, rychle jsme se domluvili. Jsem tomu rád, protože podle mě je Michal Brůna momentálně nejlepší trenér v extralize, stejně jako tým, že ano. (smích)

Dukla Praha i Karviná jsou tradiční špičkové české kluby. V minulosti několik hráčů z Dukly do Karviné přestoupilo a teď se to děje čím dál častěji. Čím to podle vás je? Co se děje v Dukle, že jí odcházejí hráči do jiných českých klubů, ale nevracejí se tam?

Těžko říct. Upřímně, kdybyste mi před pěti lety řekl, že si jednou zahraju v Karviné, tak bych se vám asi vysmál a řekl, že ani náhodou. Ale teď je to realita a já jsem tomu rád. Ale k té Dukle fakt nevím, co mám říct. Nedokážu na to odpovědět.

Není to třeba tím, že Karviná je pro české hráče exkluzivní klub, kde si chtějí zahrát?

Určitě to tak může být. Karviná je momentálně v České republice nejlepší klub jak pro individuální rozvoj hráčů, tak po týmové stránce. Myslím si, že působení tady může dát českému házenkáři úplně nejvíc.

Váš bratr Vojta karvinský tým během svého působení střelecky táhl. Dá se to očekávat i od vás?

Budu pro to dělat maximum. A doufám, že se mi bude dařit. Góly střílet umím a doufám, že se mi to bude dařit i tady.

Druhý nejproduktivnější karvinský střelec Dominik Solák tvořil s vaším bratrem skvělou útočnou dvojici, je to lídr týmu. Dá se čekat, že by ta dvojka Patzel – Solák opět mohla táhnout tým a střílet spoustu gólů?

Já jsem Sola znal z reprezentačních kempů, tam jsme si sedli a myslím, že můžu říct, že jsme dobří kamarádi. Solo je osobnost jak v Karviné, tak i celé extralize, a až se vrátí na hřiště, tak to náš společný výkon určitě pozvedne.

Váš bratr měl v karvinském týmu vůdčí roli. Kdo ji podle vás převezme?

Někdo ji bude muset převzít. Myslím, že hráčů, kteří to mohou být, je hodně. Zatím bych ale nepředbíhal, přece jen ještě ani nezačala sezona. Uvidíme, jak to všechno bude.