Navždy odešel pan František Brůna
Velmi smutná zpráva přišla z benešovské nemocnice, kde ve věku 72 let zemřel František Brůna, významná postava karvinské, české a také světové házené.
Patřil mezi klíčové opory československé házenkářské reprezentace v 60. a 70. letech. Jako spojka zářil se svými spoluhráči především v roce 1967 na světovém šampionátu ve Švédsku, odkud přivezl zlatou medaili, a o pět let později na olympiádě v Mnichově, kde úspěšný tým vybojoval stříbro. Čest jeho památce!
František Brůna. Střelec, který dovedl Karvinou k mistrovským titulům a výraznému dobovému narušení hegemonie Dukly Praha a Prešova se už jako mladý objevil v kádru reprezentace, kam se ho nebál zařadit trenér Bedřich König. Jeho prvním mistrovstvím světa byl šampionát v Praze v roce 1964, tedy v roce, kdy Brůna dosáhl teprve dvaceti let. Na šampionátu jej však brzdilo zranění, a tak naplno zazářil až na MS 1967, kde byl součástí all-stars týmu a vsítil 34 branek. Byl nejlepším československým střelcem, celkově na turnaji čtvrtým, ale co se týče branek ze hry, byl vůbec nejúspěšnějším. (Jeden z vůbec posledních rozhovorů s Františkem Brůnou u příležitosti připomenutí jubilea zlatého triumfu čtěte zde) Stejně důležitou roli hrál František Brůna i při zisku olympijského stříbra na LOH 1972 v Mnichově. Úspěchy slavil i na tuzemské scéně, kde jeho Baník Karviná získal dva mistrovské tituly, a to v sezóně 1967/68, kdy se československá první liga mohla pyšnit označením soutěže Mistrů světa a v sezóně 1971/72, po jejímž skončení Čechoslováci dosáhli na již tolikrát zmiňované olympijské stříbro.
Své nejslavnější duely té doby sehráli Brůna a spol. v legendárním „Ďolíčku“ a mohou se pyšnit na dnešní dobu záviděníhodnými návštěvami svých střetnutí. Při premiérovém startu Karviné v PMEZ (až v roce 1972) sledovalo duel se Sportingem Lisabon 8.000 diváků, jen o něco méně jich přišlo na následný čtvrtfinálový souboj s Partizanem Bjelovar. Duel s jugoslávským celkem (pozdějším vítězem trofeje, který Karvinou z PMEZ vyřadil) byl pro Baník jediným střetnutím v nejprestižnější klubové soutěži světa, jejímž nástupcem je Liga mistrů. Na tento počin už nenavázal severomoravský klub ani v nedávné úspěšné éře. Otázkou je, jak by se prosadil v PMEZ Baník po svém prvním titulu, neboť vzhledem k srpnovým událostem roku 1968 se PMEZ nezúčastnil.
foto: archív pana Oldřicha Horáka
