„V Karviné je velká konkurence,˝ sdělil nám Patrik Fulnek

K nám do Baníku jste přišel s Kopřivnice, ale kde jste s házenou začínal?

S házenou jsem začínal právě v Kopřivnici už v šesti letech. Tatínek také kdysi házenou hrál, a tak k tomu bylo blízko. Chtěl jsem jako správný syn jít v jeho stopách. Pak jsem ale zkusil ještě i pár jiných sportů. Na chvilku jsem zkoušel karate, pak tenis a to už bylo asi na tři roky. Ale nakonec mě to moc nebavilo. Byl to individuální sport a hlavně v tak malém věku se ještě nehrají soutěže a mě to chybělo. V házené se už hrály nějaké zápasy a měli jsme dobrý kolektiv. Pak jsem souběžně s házenou hrál až do patnácti let florbal, ale nakonec vyhrála házená a věnoval jsem se jenom jí.

Takže zřejmě budou k házená nějaké geny po tatínkovi?

Asi ano. I mamka sportovala, dělala atletiku, takže sportovní geny nějaké budou. Nakonec i bratranec Kuba Fulnek sportuje, hraje fotbal za Bohemku.

Kopřivnice je dost házenkářské město, že?

To je. Mám pocit, že před pár lety to sice trochu opadlo, ale zase v poslední době zájem lidí o házenou v Kopřivnici roste. Kdysi byla velkým sponzorem Tatra a lidi dost chodili. Je to v Kopřivnici jediná nejvyšší soutěž a myslím, že s lepšící se hrou zase začínají fanoušci tu cestu do haly nacházet.

Jaký byl hlavní motiv k přestupu do HCB Karviná?

Musím říct, že v Kopřivnici jsem byl spokojený. Poté, co přišel Lubo Veřmiřovský, jsme nastartovali čtyřletý cyklus, který měl končit medailí. To sice neklaplo, ale myslím, že jsme se hodně zvedli a udělali jsme kus práce. Nicméně v Kopřivnici jsem byl od malička a cítil jsem, že už potřebuji změnu. Chtěl jsem se někam dále posunout, a tak Karviná byla ideální cesta. V Kopřivnici bych se nemohl věnovat jenom sportu a to mi právě tady umožnili. Baník vždy hraje o nejvyšší příčky, bojuje v Evropských pohárech a to mě samozřejmě také lákalo. A v neposlední řadě i to, že jsem se chtěl naučit něco nového od zkušeného hráče. Takže další plus je to, že tady začal trénovat Michal Brůna, hrál na středu a o to cennější pro mě jeho zkušenosti jsou. Luba Veřmiřovský mě naučil řadu věcí, ale chtěl jsem zkusit získat zkušenosti i od někoho dalšího.

Jak rychle jste zapadl do týmu?

To šlo rychle. Řadu kluků jsem už znal s reprezentace (Solák, Patzel, Užek, Franc) a tak jsem šel do kolektivu, který už jsem z velké části znal. A když to tak vezmu, tak já už za Karvinou hrál. Někdy v roce 2012 jel Baník na Partille Cup do Švédska a já tehdy jel také. To bylo s paní Hajžmanovou. A tak je ten můj přestup teď vlastně podruhé :)

Je v Baníku větší konkurence na Vašem postu střední spojky?

Je pravda, že tady je konkurence velká. Dobře hraje šikovný David Růža, velké zkušenosti má Slávek Mlotek, a tak je určitě od koho se inspirovat a zlepšovat. Na krajních spojkách jsou bombardéři Vojta Patzel s Dominikem Solákem. A také má určitě obrovský potenciál Artur Urbański. Vlastně i to byl jeden z důvodů přestupu do Karviné. Ve větší konkurenci je určitě snazší se posunovat dál.

Jak probíhají první přípravné zápasy? Spokojenost?

Zatím určitě ano. Jak jsem říkal, je tu řada zkušenějších kluků, kteří tady hrají déle než já a tak mám možnost s nimi vše konzultovat. Zatím se snažím na spoluhráče napojit a hrát co je třeba. Musím se naučit všechny signály, kterých máme opravdu hodně, a tak je přede mnou ještě hodně práce. V zatím odehraných zápasech bylo vidět, že si umíme vytvořit šance ale zatím jich i hodně neproměňujeme.

Máte už jasno, jaké cíle si dáváte před sezónou?

Myslím, že HCB Karviná určitě bude hrát o příčky nejvyšší. Kdybychom se nedostali do finále extraligy, tak by to bylo asi velké zklamání…. Takže věřím, že se tam dostaneme a potom… Pro mě osobně je určitě motivace jakákoliv medaile, protože v Kopřivnici jsme se vždy dostali maximálně do čtvrtfinále. A další mou motivací a cílem je osobní zlepšení. Chtěl bych se herně dále posunout. Například zlepšit spolupráci s pivoty nebo zlepšit střelbu. Moc se mi líbí, že v Karviné jsou speciální střelecké tréninky a to je super.

A co třeba dál? Láká Vás zahrát si v budoucnu někde venku?

Od malička to byl můj sen. Čím jsem starší, tak jsem trochu opatrnější a uvědomuji si, že kdybych byl v dobrém týmu u nás a dařilo se mi, tak budu také spokojený. Ale to nic nemění na tom, že bych někdy nějakou cizí soutěž chtěl zkusit. Už kvůli jazyku, zkušenostem atd. Můj sen by bylo Španělsko. Luba Veřmiřovský tam léta hrál a tak nám své zkušenosti předával. Také jsem se už trochu začal učit španělsky. V Kopřivnici jsme měli hráče, kteří právě španělsky mluvili, a tak se to hodilo. Ale to je vše daleko a teď jsem opravdu spokojený tady a soustředím se ha hru v HCB.

Máte za sebou i nějaké reprezentační zkušenosti. Jak vidíte své možnosti dál?

Jsem strašně rád za každou zkušenost. Vím, že tam nemám jistou pozici. Hraje tam Tomáš Babák nebo Beči (Roman Bečvář), kterému teď parádně vyšla kvalifikace, ale zahrát si v týmu třeba s Martinem Galliou, kterého jsem vlastně od mala sledoval v TV s reprezentaci je velká čest. Nebo třeba to, že teď mohu v Karviné hrát s Honzou Sobolem, který je také dlouholetý reprezentant. Za každý start v reprezentaci jsem moc rád. Doufám, že právě angažmá v Karviné mi může pomoct se zase ještě zlepšit a třeba zaujmu trenéry reprezentace i v budoucnu.

Vraťme se do Karviné. Bydlíte tady nebo dojíždíte?

Bydlíme s přítelkyní, která tady se mnou šla, v bytě kousíček od haly a to je super. Ona mě s házenou podporuje a dá se říct, že už ji i rozumí. Zná hráče, má přehled a baví ji to. Měli jsme už možnost trochu poznat město. Třeba procházka po náměstí a do zámeckého parku je moc pěkná.